Go to the page content

Diagnostika obezity

By Matthias Blüher
Helmholtz Institute for Metabolic, Obesity and Vascular Research (HI-MAG) of the Helmholtz Zentrum München at the University of Leipzig and
University Hospital Leipzig, Leipzig, Germany and
Obesity Center at Medical Department III – Endocrinology, Nephrology, Rheumatology,
University of Leipzig, Leipzig, Germany

Shrnutí zpřístupněných informací o autorovi
Autor obdržel honoráře za konzultační a přednáškovou činnost od společností Amgen, AstraZeneca, Bayer, Boehringer-Ingelheim, Lilly, Novo Nordisk, Novartis a Sanofi.

Kontaktní adresa:
Lipská univerzita
Oddělení medicíny III – Endokrinologie, nefrologie, revmatologie

Liebigstr. 20
D-04103 Lipsko
Tel. + 420 233 089 611 (+49) 341-97-15984
Fax (+49) 341-97-22439
E-mail: bluma@medizin.uni-leipzig.de

 

Dignóza obezity

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je obezita definována jako „abnormální nebo nadměrná akumulace tuku, která představuje riziko pro zdraví“.1 Na rozdíl od názoru, že obezita představuje rizikový faktor různých onemocnění, Světová federace pro obezitu prohlásila, že obezita jako taková je chronické relabující progresivní onemocnění.2

Podle současných směrnic je diagnóza obezity a rozhodnutí o léčbě založeno na indexu tělesné hmotnosti (BMI) ≥ 30 kg/m², a to navzdory neschopnosti BMI přesně předpovědět kardiometabolické riziko nebo definovat celkovou a abdominální tukovou hmotu.3 Při jakémkoli daném BMI je odchylka komorbidit a zdravotních rizikových faktorů výrazně vysoká.3

Příčiny obezity jsou složité.

Obezitu lze považovat za důsledek interakce různých faktorů způsobujících onemocnění. Mezi takové faktory způsobující obezitu patří biologické faktory (např. věk, pohlaví, geny), společnost (např. pracoviště, způsob přepravy), faktory ovlivňující chování (např. rodina, kultura stravování, přátelé) a faktory životního prostředí (např. dostupnost a přístupnost energeticky hodnotných potravin, nízké požadavky na fyzickou aktivitu).4 Mnohé z těchto faktorů způsobujících obezitu nelze aktivně změnit. To podporuje názor, že obezita je onemocnění, spíš než rozhodnutí. Tyto faktory mohou společně přispívat k nárůstu hmotnosti a přinášet s sebou vyšší BMI i navzdory cíleným pokusům zhubnout. Definice obezity jako onemocnění by měla silný dopad jak na jednotlivce, pokud jde o zlepšení sebevědomí a snížení stigmatizace, tak na širší společnost, pokud jde o zvyšování povědomí mezi zdravotníky a politiky.

Obrázek 1

Obrázek 1

Dignóza obezity

Zdravotníci se obézních pacientů nejprve ptají na základní příčiny a faktory spojené s životním stylem (obrázek 1), které mohly vést k nezdravé tělesné hmotnosti, a provede se tělesné vyšetření včetně měření a krevních testů.

Vyhodnocení rodinné a zdravotní anamnézy. Vzhledem k tomu, že obezita je považována za dědičné onemocnění, jsou obézní pacienti dotázáni na tělesnou hmotnost rodičů, sourozenců a dalších příbuzných. Bude také provedena kontrola anamnézy tělesné hmotnosti, pokusů o hubnutí a souvisejících úspěchu, fyzické aktivity a cvičení, stravovacích návyků, kontroly sytosti a chuti k jídlu, léků, stresu, spánku a pracovních návyků.

Tělesné vyšetření. Kromě měření tělesné hmotnosti, výšky, obvodu pasu a boků se měří srdeční frekvence, krevní tlak a tělesné teplota a vyšetří se srdce, plíce, břicho a klouby. Díky údajům o hmotnosti a výšce zdravotník vypočítá BMI, formálně stanoví diagnózu obezity a stratifikuje léčbu.

BMI je třeba kontrolovat nejméně jednou ročně, s cílem určit celková zdravotní rizika, definovat cíle léčby a informovat o strategiích redukce tělesné hmotnosti.

Centrální rozložení tuku – které je spojeno se zvýšeným rizikem kardiometabolického onemocnění – lze odhadnout podle obvodu pasu. Zvýšené riziko představuje u žen obvod pasu větší než 88 cm a u mužů více než 102 cm. Na základě těchto tohoto tělesného vyšetření mohou být doporučeny další testy, jako je ultrazvuk nebo elektrokardiogram.

Složení těla. Vyšší BMI může být zavádějící, disponuje-li pacient velkou svalovou hmotou. Proto se složení těla – tukové, svalové a vodní složky, hodnotí pomocí bioimpedanční analýzy nebo duální rentgenové absorpciometrie. Tyto analýzy mohou poskytnout důležité informace pro intervence v oblasti redukce hmotnosti, protože důležitějším cílem léčby je snížit tukovou hmotu spíš než celkovou tělesnou hmotu.

Krevní testy. Při první návštěvě by se měly provést krevní testy ke kontrole endokrinních poruch, které mohou způsobit obezitu, včetně hypotyreózy a hyperkortisolismu.  Krevní testy jsou také potřebné k diagnóze dalších onemocnění souvisejících s obezitou nebo rizikových faktorů. Je proto třeba vyhodnotit parametry lipidového a glukózového metabolismu, chronické zánětlivé stavy a provést test funkce ledvin a jater.

Definování závažnosti obezity

U některých pacientů obezita nemusí způsobovat žádné zdravotní problémy, zatímco u jiných může způsobit metabolické problémy (např. diabetes 2. typu, dyslipidémii, steatózu jater), kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), osteoartritidu, bolest zad, astma, depresi, zhoršení kognitivních funkcí a dokonce i některé typy rakoviny (např. prsu, vaječníků, prostaty, jater, ledviny, střeva).4

BMI a obvod pasu vždy neodrážejí nepříznivé zdravotní výsledky spojené s obezitou a Edmontonův systém hodnocení obezity (EOSS) byl vyvinut jako pětifázový systém klasifikace obezity, který zohledňuje metabolické, fyzické a psychické poruchy (obrázek 2). Účelem tohoto systému je řešit potřebu individuálnější definice obezity a vést k lepšímu rozhodnutí o léčbě.5

Obrázek 2

Obrázek 1

Shrnutí

Pečlivá diagnostika obezity je nejdůležitějším předpokladem k určení toho, zda a jak moc by měl obézní pacient zhubnout a jaké zdravotní problémy nebo rizika již existují. Diagnostika obezity by měla identifikovat individuální převládající příčiny obezity a řídit rozhodnutí o léčbě.

Odkazy

1.     World Health Organization. Obesity and overweight factsheet no. 311. K dispozici na stránce: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs311/en/. Poslední přístup: březen 2021.

2.     Bray G, Kim K, Wilding J, et al. Obesity: a chronic relapsing progressive disease process. A position statement of the World Obesity Federation. Obes Rev. 2017; 18:715–723.

3.     Neeland IJ, Ross R, Després J-P, et al. Visceral and ectopic fat, atherosclerosis, and cardiometabolic disease: a position statement. The Lancet Diabetes & Endocrinology. 2019; 7:715-725.

4.     Blüher M. Obesity: global epidemiology and pathogenesis. Nat Rev Endocrinol. 2019;15 (5): 288-298.

5.     Sharma AM and Kushner RF. A proposed clinical staging system for obesity. Int J Obes (Lond). 2009; 33:289-295.

HQ21OB00058, datum schválení: květen 2021

Bylo to pro vás přínosné?
 

Související články