Go to the page content

Negativní dopad COVID-19 a souvisejících preventivních opatření na kardiometabolické riziko

By Dr Soo Lim, MD, PhD
Department of Internal Medicine, Seoul National University Bundang Hospital, Seoul National University College of Medicine, Seongnam, Republic of Korea

**Korespondence:
Soo Lim, MD, PhD
Profesor na oddělení interní medicíny, Seoul National University College of Medicine, Seoul National University Bundang Hospital, 82, Gumi-ro, 173 Beon-gil, Bundang-gu, Seongnam 13620, Jižní Korea
E-mail: limsoo@snu.ac.kr, Tel: +82-31-787- 7035, Fax: +82-31-787-4051

 

Omezení zavedená v souvislosti s pandemií COVID-19, jako jsou pokyny nechodit ven a nenavštěvovat sportovní zařízení, mohla přispět k sedavému životnímu stylu, nezdravému stravování a zvýšenému riziku kardiometabolického onemocnění.

Naše skupina zkoumala dopad onemocnění COVID-19 a souvisejících preventivních opatření na kardiometabolické rizikové faktory v Jižní Koreji a zjistila, že preventivní opatření související s pandemií COVID-19 vedla k řadě dalších problémů.1

Provedli jsme retrospektivní pozorovací studii a využili při tom údaje od 1 485 pacientů v průměrném věku 61,8 ± 11,7 let, kteří v uplynulých 4 letech navštívili terciární nemocnici v Jižní Koreji nejméně dvakrát ročně, a srovnávali změny kardiometabolických faktorů z období pandemie COVID-19 (2019–2020) se změnami v rámci stejných údajůve stejných ročních časových bodech během předchozího období 2016–2019.

Během pandemie COVID-19 se ve srovnání s předchozím rokem metabolický syndrom zhoršil u 21 % pacientů. Index tělesné hmotnosti se v období pandemie 2019–2020 zvýšil o 0,09 ± 1,16 kg/m2, zatímco v letech 2018–2019 se snížil o -0,39 ± 3,03 kg/m2 a v letech 2017–2018 o -0,34 ± 2,18 kg/m2 (obě p < 0,05). Během pandemie došlo ve srovnání s předchozími lety ke zvýšení systolického krevního tlaku a zhoršení lipidových profilů. Podle našeho výzkumu se také významně zvýšilo skóre Framinghamova rizika koronárního srdečního onemocnění.1

Analýza Mobile Big Data2 ukázala, že sociální distancování vedlo k 38,1% poklesu fyzické aktivity široké veřejnosti v Jižní Koreji během 4. týdne vypuknutí pandemie COVID-19 (24. února – 1. března 2020) ve srovnání s obdobím před identifikováním prvního potvrzeného případu COVID-19 (9.–22. ledna 2020).

Další údaje ukázaly, že zásahy v oblasti veřejného zdraví, jako uzavření škol, pokyny zůstat doma a vyhnout se společenským aktivitám, které nejsou nutné, vedly k omezené přístupnosti zdravých potravin.3 Oblíbená dodávaná jídla zahrnují pizzu, smažené kuře, hranolky a nápoje obsahující cukr.4 U těchto potravin se uvádí, že přispívají k obezitě více než doma připravené jídlo.5 Zvýšená konzumace rychlého občerstvení a nápojů obsahujících cukr je spojena se zvýšeným rizikem obezity, metabolického syndromu a diabetu 2. typu.6,7

Víme, že výsledky našeho výzkumu v Jižní Koreji budou pravděpodobně podobné i jinde na světě. Aby se předešlo šíření onemocnění COVID-19, mnoho zemí zavřelo školy, knihovny, sportovní centra a další veřejnosti přístupná zařízení. Zavedly se požadavky na bezpečný odstup 1–2 m, spolu s požadavky zůstat doma, není-li nevyhnutelné dojíždět do práce.8

Podle zpráv o mobilitě komunity vydaných společností Google (https://www.google.com/covid19/mobility/?hl=en-GB) se trendy fyzické aktivity v průběhu pandemie v mnoha zemích snížily a nedávný průzkum v podobě sebehodnocení také potvrdil, že lidé při pobytu doma nabyli na hmotnosti.9

Bylo zjištěno, že pandemie sice způsobila ekonomické narušení a finanční potíže, které měly za následek omezenější přístup ke zdravějším potravinám, ale častější sledování televize, používání internetu včetně sociálních sítí a online her namísto venkovních aktivit má na stravu také škodlivý dopad.10

Kromě toho má Covid-19 paralelně negativní vliv na duševní zdraví.11 Mnoho osob má velké obavy z infekce nebo smrti, což může vést k systémovým zánětům.12

Omezený přístup ke sportovním zařízením a narušení lidských vztahů může zvýšit hladinu stresu. Hladiny stresu jsou spojovány s uvolňováním stresových hormonů, jako je kortizol a katecholaminy, na ose hypotalamus-hypofýza-nadledvina.13 Zvýšené hladiny katecholaminů mají doprovodný negativní účinek na srdce a cévy.14

Dysregulovaný metabolický stav vede k nepatřičné aktivaci renin-angiotensinového systému, zvýšené produkci angiotenzinogenu - až o 30% vyššímu angiotenzinogenu v krevním oběhu, a ke zvýšení aktivity plazmatického reninu, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku a zhoršování metabolismu glukózy.15

K datu 23. března 2021 bylo potvrzeno 123 207 156 případů onemocnění Covid-19 a 2 715 290 úmrtí (Domácí stránka COVID-19 Světové zdravotnické organizace [https://covid19.who.int/]). Víme, že COVID-19 se v počáteční fázi projevuje mírnými příznaky, ale má potenciál vést k závažným potížím, včetně syndromu systémové zánětlivé reakce, syndromu akutní respirační tísně, multiorgánového selhání a úmrtí.16

Ačkoliv dopad pandemie nelze pozorovat krátkodobě, její dlouhodobé dopady na kardiometabolické riziko nelze vzhledem k doprovodným stresovým socioekonomickým podmínkám ignorovat.17

Několik výzkumných skupin, včetně té naší, uvádí, že stáří, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, metabolický syndrom a obezita jsou rizikovými faktory pro fatální následky onemocnění a víme, že zvýšené uvolňování cytokinů ve stavu metabolického syndromu může u osob infikovaných SARS-CoV-2 vyvolat „cytokinovou bouři“, což může vést k multiorgánovému selhání.18-21

Závěrem lze říci, že pandemie COVID-19 povede k závažnějšímu onemocnění a úmrtí způsobenému kolaterálními kardiovaskulárními a metabolickými poruchami.

Pandemie COVID-19 a související preventivní opatření mají negativní vliv na kardiometabolický profil osob s dříve existujícími metabolickými poruchami. To znamená, že pandemie COVID-19 povede k závažnějším souvisejícím zdravotním problémům, a to prostřednictvím zvýšení komorbidit a mortality způsobené zhoršením kardiovaskulárních a metabolických poruch.

Potřebujeme silnější zásady v oblasti veřejného zdraví a lékaři se musí zaměřit na pacienty s metabolickými poruchami, aby se zabránilo budoucím nežádoucím kardiovaskulárním příhodám. Vlády a zdravotnické instituce musí během pandemie prosazovat fyzickou aktivitu, zdravé stravování ve formě domácího jídla a péči o duševní zdraví. Sociální sítě nebo webové programy mohou poskytnout praktické nástroje, které pacienty povedou ke zdravému životnímu stylu. Chceme-li snížit vážný dopad onemocnění COVID-19, v této kritické situaci je také vhodné aktivní poradenství, které osobám s metabolickou dysregulací pomůže vyrovnat se s překážkami bránícími zdravějšímu životnímu stylu.22

Odkazy

1.      Sohn M, Koo BK, Lim S, et al. Impact of COVID-19 and Associated Preventive Measures on Cardiometabolic Risk Factors in South Korea: An Observational Study. J Obes Metab Syndr. 2020. DOI: 10.21203/rs.3.rs-127499/v2.

2.     Park IN, Yum HK. Stepwise Strategy of Social Distancing in Korea. J Korean Med Sci. 2020;35(28):e264.

3.     Lim S, Lim H, Despres JP. Collateral Damage of the COVID-19 Pandemic on Nutritional Quality and Physical Activity: Perspective from South Korea. Obesity (Silver Spring). 2020;28(10):1788-1790.

4.     Kim TH, Park Y, Myung J, et al. Food price trends in South Korea through time series analysis. Public Health. 2018;165:67-73.

5.     Fleischhacker SE, Evenson KR, Rodriguez DA, Ammerman AS. A systematic review of fast food access studies. Obes Rev. 2011;12(5):e460-471.

6.     Pereira MA, Kartashov AI, Ebbeling CB, et al.  Fast-food habits, weight gain, and insulin resistance (the CARDIA study): 15-year prospective analysis. Lancet. 2005;365(9453):36-42.

7.     Duffey KJ, Gordon-Larsen P, Jacobs DR, Jr., et al. Differential associations of fast food and restaurant food consumption with 3-y change in body mass index: the Coronary Artery Risk Development in Young Adults Study. Am J Clin Nutr. 2007;85(1):201-208.

8.     Stronger Social Distancing for 15 Days, Starting with the Government! : Ministry of Health and Welfare; 2020.

9.     Zachary Z, Brianna F, Brianna L, et al. Self-quarantine and weight gain related risk factors during the COVID-19 pandemic. Obes Res Clin Pract. 2020;14(3):210-216.

10.  Pearson N, Biddle SJ. Sedentary behavior and dietary intake in children, adolescents, and adults. A systematic review. Am J Prev Med. 2011;41(2):178-188.

11.  Rajkumar RP. COVID-19 and mental health: A review of the existing literature. Asian J Psychiatr. 2020;52:102066.

12.  Mattioli AV, Nasi M, Cocchi C, et al. COVID-19 outbreak: impact of the quarantine-induced stress on cardiovascular disease risk burden. Future Cardiol. 2020.

13.  Stephens MA, Wand G. Stress and the HPA axis: role of glucocorticoids in alcohol dependence. Alcohol Res. 2012;34(4):468-483.

14.  Mattioli AV, Sciomer S, Cocchi C, et al. Quarantine during COVID-19 outbreak: Changes in diet and physical activity increase the risk of cardiovascular disease. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2020;30(9):1409-1417.

15.  Cabandugama PK, Gardner MJ, Sowers JR. The Renin Angiotensin Aldosterone System in Obesity and Hypertension: Roles in the Cardiorenal Metabolic Syndrome. Med Clin North Am. 2017;101(1):129-137.

16.  Wu Z, McGoogan JM. Characteristics of and Important Lessons From the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Outbreak in China: Summary of a Report of 72314 Cases From the Chinese Center for Disease Control and Prevention. JAMA. 2020;323(13):1239-1242.

17.  Mattioli AV, Ballerini Puviani M, Nasi M, et al. COVID-19 pandemic: the effects of quarantine on cardiovascular risk. Eur J Clin Nutr. 2020;74(6):852-855.

18.  Michalakis K, Ilias I. SARS-CoV-2 infection and obesity: Common inflammatory and metabolic aspects. Diabetes Metab Syndr. 2020;14(4):469-471.

19.  Zhou Y, Yang Q, Chi J, et al. Comorbidities and the risk of severe or fatal outcomes associated with coronavirus disease 2019: A systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2020;99:47-56.

20.  Lim S, Bae JH, Kwon HS, et al. COVID-19 and diabetes mellitus: from pathophysiology to clinical management. Nat Rev Endocrinol. 2021;17(1):11-30.

21.  Lim S, Shin SM, Nam GE, et al. Proper Management of People with Obesity during the COVID-19 Pandemic. J Obes Metab Syndr. 2020;29(2):84-98.

22. Patnode CD, Evans CV, Senger CA, et al. Behavioral Counseling to Promote a Healthful Diet and Physical Activity for Cardiovascular Disease Prevention in Adults Without Known Cardiovascular Disease Risk Factors: Updated Evidence Report and Systematic Review for the US Preventive Services Task Force. JAMA. 2017;318(2):175-193.

HQ21OB00125, datum schválení: červen 2021

Bylo to pro vás přínosné?
 

Související články